MEZI NEBEM A ZEMÍ

Dlouhé stráně
Letecký pohled na Dlouhé stráně, vlevopřečerpávací vodní elektrárna
Vrchol	1353 m n. m.
Prominence	168 m ↓ Františkova myslivna
Izolace	4 km → Praděd
Poznámka	přečerpávací nádrž na vrcholu
Státy	Česko
Pohoří	Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Desenská hornatina
Souřadnice	50°4′16″ s. š., 17°9′25″ v. d.
Dlouhé stráně
Povodí	Desná

 http://www.dlouhe-strane.cz/

Dlouhé Stráně mají dvě nádrže, dolní přečerpávací leží naDivoké Desné, která zásobuje bazén vodou. Odtud ji tlačí čerpadla do horní nádrže. Dvěma kilometr a půl dlouhými přivaděči o průměru 3,5 metru se řítí na lopatky turbín, v nepřetržitém výkonu může elektrárna být nasazena až 6 hodin. Lopatky jsou na 26 metrů dlouhých dutých hřídelích o průměru metr a váze 600 tun.

Lanovkou pod vrcholLanovka nás veze od sportovního areálu v Koutech nad Desnou. Zhruba 7 minut jízdy a jste na horní stanici, kde se nachází východiště k nádrži. Cesta stoupá pozvolna, přesto je téměř 5 kilometrů, byť s nádhernými výhledy, v horku docela zabíračka. U lanovky plánují postavit rozhlednu, myslím, že pohled od nádrže je daleko lepší, protože panoramatický.Pokud jste trochu lenoši, čeká na vás minibus a ušetří vám čas. Konečná je pod bazénem u stánku, další občerstvení, a poté již jen výšlap několik desítek schodů a máte moravské moře jako na dlani.Ovál připomíná obří stadion, převýšení mezi oběma nádržemi je 510 metrů.Elektrárnu dokončili v roce 1996, práce na ní začaly v roce 1978. Dlouhé Stráně připomínají stolovou horu, proto padl výběr lokality na ně. Nádrž leží ve výšce 1350 metrů nad mořem.Těžké mechanismy nejprve obnažily planinu až na skálu, poté přišly na řadu trhací práce. Kráter je hluboký asi 40 metrů, bazén je zalit téměř 20 centimetry albánského asfaltu, který má schopnost se vyrovnat s rozdíly teplot od minus 60 do plus třiceti stupňů Celsia.

Jesenické panorama

Než půjdeme na exkurzi do nitra elektrárny, rozhlédněme se kolem. Nejcharakterističtějším bodem je vysilač na Pradědu, vlevo od něj se Jeseníky rýsují Červenohorským sedlem, přes Vozku po králický masív.Výhled do podhůří není o nic méně zajímavý, kopce sestupují kolem Šumperka až do roviny. Na nedalekém hřebeni se tyčí stožáry větrných elektráren.Přestože je nádrž ekologická, stále je předmětem záporných debat. Mně daleko více vadí obří kolektorárny kdekoli v krajině pohozené, megalomanské sklady téměř už spojující městské aglomerace, nebo obří billboardy včetně  šíleného orla při cestách.K lanovce se dá sejít naučnou Rysí stezkou, najdete tu, zejména děti, množství informací o horách, prima vyhlídky a každopádně hezkou procházku.

V srdci elektrárny

Srdce elektrárny, kam můžete na exkurzi, se nachází pod hrází dolní nádrže. Obřím tunelem vejdete do nitra hory, kde vyrubali stovky metrů chodeb a turbínové kaverny. Reverzní turbína má výkon 325 MW, je největší v Evropě. Elektřinu odvádějí do 50 kilometrů vzdálené rozvodny v Krasíkově. Protože v zimě je cesta k horní nádrži neschůdná, nitrem kopce prochází štola se 2400 schody.